Obce patřící do farnosti: Horosedly, Kožlí, Králova Lhota, Laziště, Lety, Pukňov, Šerkov, Minice, Mirovice, Boješice, Kakovice, Ohař, Plíškovice, Sochovice, Touškov, Mišovice, Pohoří, Slavkovice, Slavkovická Hora, Svučice, Myslín, Myštice, Kožlí, Svobodka, Ostrov, Výšice, Dolní Nerestce, Horní Nerestce, Nestrašovice, Nevězice, Koloredov, Orlík nad Vltavou, Staré Sedlo, Višňovka, Stražiště, Probulov, Zbonín, Zalužany
Z minulosti
Kostely ve farnosti
Farní kostel sv. Klementa v Mirovicích
Podle tradice zdejší kostel sv. Klimenta založili sv. Cyril a Metoděj, nejspíše však vznikl až v polovině 13. století po přeložení duchovní správy z nedalekého hradiště Bozeň, o čem svědčí jeho raně gotické základy. Do současnosti se na severní straně zachoval raně gotický vstupní portál z let 1240 – 1250. Gotická Madona pochází patrně z roku 1450. Roku 1556 si rody Loubských z Lub a Moren vystavěly pod původním presbytářem, který byl na východní straně kostela, pohřební kryptu. Zachované náhrobníky jsou z let 1571, 1589 a 1601. První barokní přestavbou kostel prošel v roce 1632, kdy byla snesena původní gotická střecha. Z toho roku je dochovaná i cínová křtitelnice. Ačkoliv roku 1717 vypracoval plán na další barokní přestavbu slavný architekt Kilián Dietzenhofer ml., do současné podoby byl kostel rozsáhle přestavěn v letech 1724 – 1728 podle plánů Františka Jakuba Fortina, dvorního architekta Adama ze Schwarzenberga s italskými kořeny. Nejen že byla vystavěna příčná loď, pořízen nový mobiliář, ale byla změněna orientace kostela z východu směrem na západ. Kostel je jednolodní s příčnou lodí. Presbytář, netradičně umístěn na západní straně kostela, je pravoúhle uzavřen. Jižní strany přiléhá sakristie a ze severní vstupní předsíň s odkrytým gotickým portálem. Vnitří prostor je sklenut valeně s lunetami. Hlavní východní průčelí je zdobeno pilastry, mezi kterými se nachází znak Schwarzenbergů. Vrchol zdobí kovaný kříž. Nad křížením lodí se vypíná drobná věžička s barokní bání z roku 1772.
Hlavní oltář sv. Klimenta zdobí freska, která je počítána k nejcennějším památkám rané barokní malby. Vyhotovil ji v roce 1739 sušický malíř Jan Kašpar podle oltáře v kostele sv. Klimenta na Starém Městě pražském.
Severně od kostela stojí mohutná hranolová věž, která byla zvýšena a přestavěna do dnešní podoby roku 1676. Ve věži jsou tři zvony. Nejstarší – sv. Donát je z roku 1729. Po druhé světové válce byly do zvonice pořízeny zvony sv. Martin a Maria, neboť dřívější zvony se staly obětí válečného zbrojení za 1. a 2. světové války.
Filiální kostel sv. Petra a Pavla v Pohoří
Původně raně gotický kostel pochází z konce 13. století. V roce 1369 byl připomínán jako farní. V první polovině 18. století byl barokně přestavěn. Dvě kaple sv. Blažeje a sv. Anny jsou po stranách lodi. Hlavní oltář je z první poloviny 18. století. Na něm je socha Piety z roku 1390. V lodi jsou dva oltáře sv. Anny a sv. Josefa z 18. století. Kazatelna je z konce 17. století a cínová křtitelnice z roku 1564.
Farnost Pohoří byla 1. ledna 2020 sloučena s farností Mirovice.
Filiální kostel sv. Prokopa v Orlíku nad Vltavou – Starém Sedle
Původně gotický kostel byl již ve 14. století uváděn jako farní. Kolem poloviny 18. století byl přestavěn v barokním slohu. Zařízení je novodobé. Výjimkou je cínová křtitelnice z roku 1559, kompletně restaurována v roce 2021. U kostela je náhrobník z roku 1729.
Farnost Orlík nad Vltavou byla 1. ledna 2020 sloučena s farností Mirovice.
Filiální kostel sv. Karla Boromejského v Zalužanech
Kostel byl postaven v pseugotickém slohu v roce 1870.
Filiální kostel sv. Jana Křtitele v Stražišti
První zmínky o osadě Stražiště jsou již z roku 1352. Kostel sv. Jana Křtitele byl již v roce 1361 označován jako farní. Od husitských válek až do roku 1621 byl spravován kněžími „pod obojí“, ač ještě r. 1424 sem byl dosazen katolický kněz Oldřich z Březnice. Do roku 1620 byl samostatnou farou s evangelickým farářem, pod patronátem majitelů Myslína, kde stával i farní dům. Během třicetileté války sloužil kostel jako opevněná základna švédských vojsk.Od roku 1624 je opět ve správě katolíků. Mezi lety 1657 – 1708 byl filiálním kostelem farnosti Pohoří. V roce 1679, po odkoupení Myslína orlickým panstvím, přešlo kollátorské a prezenční právo na orlickou vrchnost. Od roku 1708, po jednáních s pražskou konzistoří, je Stražiště součástí mirovické farnosti. Původně gotickému kostelu sv. Jana Křtitele byl dán barokní ráz přestavbou v letech 1613 – 1616. Věž byla postavena v roce 1708 podle návrhu M. A. Canevaliho. V interiéru jsou dva boční oltáře sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Původní cenné vybavení kostela bylo odcizeno nebo zničeno. Osm náhrobníků zasazených do zdi presbytáře patří vesměs rodu Vrábských, majitelů Drahenic. Ti si vybudovali i hrobku a přistavěli východní část presbytáře. Ze 17. století pochází otevřená hřbitovní kaple.
Kontakt
Římskokatolická farnost Mirovice
Ludvíka Kuby 77
262 72 Březnice
IČ: 48221431
E-mail: rkf.mirovice@dicb.cz
ID: iaqu3k2
Číslo účtu: 641197309/0800